Chodím sem každý den , každý den chci něco napsat ale nikdy nevím co....ani teď nevím , ale snad se něco najde.
Nemám žádné komentáře ....vážně ...poslední komentář je z bůhví kdy ...ale nevadí mi to....nechci vaše komentáře...proč taky ...stejně jsou to jen připitomělé komentáře které absolutně nesouvisí s článkem...
Chtěla bych nový blog , ne proto aby mi tam chodilo hodně lidí a psali komentáře, ale proto že se tu necítím "jako doma" ...Nevím...mám tenhle blog ráda ale chtěla bych ještě jiný...Nějaký o kterém by nikdo nevěděl a já tam psala všechno co mě napadne...tady to nejde...nevím proč a taky sem zabloudí kde kdo a nehodlám riskovat že by si to snad přečetl někdo koho znám ... Ale stejně žádný jiný blog nezaložím , nebudu schopna začít, začátky jsou vždycky nejtěžší ...když začnete už můžete normálně psát. To je možná jeden z důvodů proč to tady neopustím...no a taky proto jak už jsem říkala, mám to tu ráda.
Nevím kdy myslím v pátek jsem se dívala na film Control...je to úžasný film ...Jeden z nejlepších co jsem kdy viděla ...dneska jsem se chtěla dívat znova ...vlastně každý den jsem se chtěla dívat znova, ale nebyl čas. Snad zítra .... ale musím říct že je to neuvěřitelně úžasný film o kterém ani nemůžu psát....nejde popsat , ten prostě musíte vidět...Nemyslím to tak jako že to prostě musíte vidět protože je tak skvělý ....Musíte to vidět aby jste pochopili ... Nu a kdybych se na něj dívala sama na konci bych brečela jako želva a nešlo by to zastavit ....Ale jelikož jsem nebyla sama statečně jsem se držela a nebrečela...ale ten hrozný pocit jako když máte něco v krku , nemůžete dýchat , máte slzy v očích a cítíte jak vám rudne obličej je někdy horší než to že brečíte...
Má sestra mi naprosto vzala inspiraci ...a tak už tento článek zakončím...
Sbohem....